Skrytá tvář leadershipu
Styl vedení lidí neurčují jen naše schopnosti a zkušenosti. Utvářejí ho také hodnoty, osobní přesvědčení a představy o tom, jací bychom měli být. Co musíme zvládnout, co si nesmíme dovolit, za co neseme odpovědnost a jak nás mají vnímat druzí. Čím pevněji se těchto představ držíme, tím snadněji můžeme přehlédnout, co od nás konkrétní situace skutečně potřebuje.
Vzdělávací téma · Série Člověk · Kolekce Leadership v praxi
Co vás skutečně vede, když vedete druhé?
Styl vedení lidí neurčují jen naše schopnosti a zkušenosti. Utváří ho také představa o tom, jací bychom měli být. Co musíme zvládnout, co si nesmíme dovolit, za co neseme odpovědnost a jak nás mají vnímat druzí. Čím pevněji se těchto představ držíme, tím snadněji můžeme přehlédnout, co od nás konkrétní situace skutečně potřebuje.
Někdo potřebuje mít vždy odpověď. Jiný nedokáže připustit, že někoho zklame. Další přebírá odpovědnost za všechny, protože je přesvědčený, že musí všechno zvládnout.
Vedoucí, který chce být spravedlivý, může odkládat nepopulární rozhodnutí. Člověk, který si zakládá na kvalitě, může druhé zbytečně kontrolovat. A ten, pro koho jsou nejdůležitější dobré vztahy, může mlčet právě ve chvíli, kdy je otevřený rozhovor potřeba nejvíce.
Právě zde se ukazuje, jak hluboce může styl vedení lidí souviset s našimi hodnotami, přesvědčeními, zkušenostmi a osobními pravidly. S tím, co považujeme za samozřejmé, správné nebo nezbytné, aniž bychom si vždy uvědomovali, jak nás to ovlivňuje.
Skrytá tvář leadershipu otevírá souvislosti mezi osobní identitou, vnitřními přesvědčeními a způsobem, jakým rozhodujeme, používáme autoritu a působíme na druhé.
Propojuje psychologii identity a naučených vzorců jednání s konkrétními situacemi z profesního i organizačního prostředí.
Nejde o hledání ideálního typu lídra. Jde o porozumění tomu, co nás skutečně ovlivňuje, kdy nám naše nastavení pomáhá a kdy nám naopak zužuje možnosti jednání.
Styl vedení lidí: co rozhoduje ještě před samotnou volbou
Někdy nám v lepším vedení druhých nebrání to, co neumíme. Brání nám představa o tom, jací musíme být.
Do pracovních rolí a vztahů nevstupujeme bez vlastní historie. Přinášíme si zkušenosti s autoritou, osobní pravidla, nároky na sebe i představy o tom, co znamená být schopným, spravedlivým nebo respektovaným člověkem.
Některá přesvědčení snadno pojmenujeme. Jiná se projeví až ve chvíli, kdy máme delegovat, přijmout nesouhlas, přiznat nejistotu nebo stanovit hranici.
Můžeme například věřit, že musíme vždy znát správnou odpověď. Že důslednost vylučuje laskavost. Že dobré vztahy znamenají vyhýbat se konfliktům. Nebo že chyba druhého člověka je především naším osobním selháním.
Taková přesvědčení nevznikají bez důvodu. Často odrážejí zkušenosti, které nám v minulosti pomáhaly obstát, získat důvěru nebo zvládat odpovědnost.
Pokud se však promění v neměnná pravidla, mohou začít ovlivňovat naše rozhodování i tam, kde už nejsou užitečná.
To, co náš styl vedení lidí utváří, si přitom nemusíme plně uvědomovat. Své jednání dokážeme zpravidla dobře vysvětlit. Méně často se však ptáme, proč nám právě toto vysvětlení připadá samozřejmé a jaké další možnosti tím přehlížíme.
Podstatné proto není jen to, co považujeme za správné. Důležité je také rozumět tomu, proč právě takové jednání pokládáme za jediné správné.
Kdy nás vlastní styl vedení lidí začíná omezovat
Odpovědnost, důslednost, vstřícnost nebo smysl pro spravedlnost jsou vlastnosti, kterých si u druhých přirozeně ceníme.
Jejich přínos však závisí také na situaci a způsobu, jakým je uplatňujeme.
Odpovědnost může přerůst v přesvědčení, že nesmíme nikomu svěřit důležitý úkol. Důslednost se může proměnit v nepřiměřenou kontrolu. Vstřícnost může bránit stanovování hranic. A snaha jednat spravedlivě může vést k nerozhodnosti, protože ne každé rozhodnutí dokáže uspokojit všechny.
Problém nemusí být v našich hodnotách. Může spočívat v pravidlech, která jsme si s nimi spojili.
Profesní identita nám poskytuje směr a oporu. Pomáhá nám rozumět vlastní roli, odpovědnosti i tomu, jak chceme působit na druhé. Současně však může vytvářet hranice, kterých si nevšímáme.
Vedoucí, který se považuje za člověka schopného vyřešit každý problém, může nevědomě přebírat práci za ostatní. Ten, kdo si svou autoritu spojuje s jistotou, může obtížně přiznávat, že něco neví. A člověk, který chce být za všech okolností vstřícný, může ustupovat i tehdy, kdy situace potřebuje jasné rozhodnutí.
Neznamená to, že bychom se měli svých hodnot vzdát. Potřebujeme spíše rozpoznat okamžik, kdy se z užitečné zásady stává automatický příkaz.
Řídíme své jednání tím, co potřebuje situace, nebo tím, co potřebujeme potvrdit sami o sobě?
Právě tato otázka otevírá prostor pro vědomější rozhodování.
Co utváří náš styl vedení lidí
Pět propojených oblastí, které pomáhají rozpoznat méně viditelné vlivy na naše rozhodování, jednání a vztah k autoritě.
1. Identita a profesní role
Kým jsme za svou funkcí a co od sebe očekáváme?
Prozkoumáme, jak vzniká představa o dobrém vedoucím, co si přinášíme ze zkušeností s autoritami a kde se naše osobní identita dostává do napětí s profesní odpovědností.
Budeme zkoumat také vztah mezi tím, jak sami sebe vnímáme, jak chceme působit na druhé a co od nás naše role skutečně vyžaduje.
2. Hodnoty a přesvědčení
Co považujeme za správné – a proč?
Hodnoty nám poskytují směr. Jejich konkrétní výklad však nemusí být jediný možný.
Budeme rozlišovat hodnoty, které nám pomáhají rozhodovat, od jejich příliš rigidních výkladů. Například snaha jednat spravedlivě může podporovat důvěru, ale také vést k vyhýbání se rozhodnutím, která nemohou uspokojit všechny.
Zaměříme se na vztah mezi tím, čemu věříme, jak o situacích uvažujeme a jak následně jednáme.
3. Osobní pravidla a styl vedení lidí
Co všechno podle sebe musíme, měli bychom nebo nesmíme?
„Musím mít věci pod kontrolou.“
„Nesmím ukázat nejistotu.“
„Když někoho zklamu, ztratím jeho respekt.“
„Za všechno nakonec odpovídám já.“
Podobná pravidla mohou ovlivňovat naše reakce, aniž bychom si jejich působení uvědomovali.
Prozkoumáme naučené vzorce spojené s výkonem, uznáním, chybou, kontrolou a potřebou přijetí. Budeme hledat souvislosti mezi osobními nároky a opakujícími se situacemi, v nichž naše jednání nepřináší zamýšlený výsledek.
4. Autorita, moc a odpovědnost
Co pro nás znamená mít vliv na druhé?
Každý z nás má určitý vztah k rozhodování, stanovování hranic, delegování a přijímání odpovědnosti.
Prozkoumáme, jak tento vztah vzniká a co ovlivňuje naši ochotu autoritu využívat, sdílet nebo naopak odmítat.
Budeme rozlišovat mezi formální pravomocí, osobní autoritou a skutečným způsobem, jakým působíme na ostatní.
5. Vlastní způsob vedení
Jak rozvíjet přístup, který není kopií cizího ideálu ani automatickou obranou vlastní role?
Propojíme předchozí oblasti s konkrétními situacemi.
Budeme hledat možnosti, jak zacházet s vlastními hodnotami, zkušenostmi a přesvědčeními tak, aby představovaly zdroj dobrého rozhodování, nikoli jeho hranici.
Cílem není vytvořit nový obraz dokonalého lídra. Jde o schopnost zachovat si vlastní hodnoty a současně pružněji reagovat na potřeby lidí a okolností.
Jak se styl vedení lidí projevuje v praxi
Rozdíl mezi naším záměrem a skutečným účinkem jednání bývá někdy zásadní.
Představme si vedoucího, který po zaměstnancích opakovaně opravuje úkoly. Říká si, že chrání kvalitu práce.
Při bližším pohledu však může zjistit, že ho ovlivňuje také přesvědčení: „Za každou chybu ostatních budu souzen já.“
Jeho kontrola tak nemusí být jen otázkou pracovních standardů. Může souviset také s potřebou chránit vlastní obraz schopného vedoucího.
Důsledkem pak nemusí být lepší práce, ale menší samostatnost týmu a stále větší závislost ostatních na jeho rozhodování.
Jiná vedoucí odkládá rozhodnutí, se kterým část lidí nesouhlasí. Navenek hledá další argumenty a snaží se dosáhnout shody. Ve skutečnosti však pro ni může být obtížné přijmout, že odpovědné vedení někdy znamená také někoho zklamat.
Právě zde je patrné, že styl vedení lidí nevychází pouze z odborných znalostí nebo záměrů. Může být výrazně ovlivněn také potřebami a přesvědčeními, které si člověk do dané situace přináší.
Dokud rozumíme pouze tomu, co děláme, nemusíme vidět všechny možnosti, jak jednat jinak.
Co vám vzdělávání přinese
Větší porozumění vlastnímu rozhodování, autoritě a možnostem vědomě volit způsob jednání.
Budete rozvíjet schopnost:
- Rozpoznávat hodnoty, přesvědčení a osobní pravidla, která ovlivňují vaše jednání.
- Odlišovat skutečné potřeby konkrétní situace od očekávání, která kladete sami na sebe.
- Lépe porozumět vztahu mezi vlastní identitou, autoritou, uznáním, kontrolou a odpovědností.
- Identifikovat opakující se reakce, které mohou komplikovat spolupráci nebo omezovat samostatnost druhých.
- Vnímat, jak váš styl vedení lidí ovlivňuje rozhodování, vztahy a prostředí, ve kterém působíte.
- Zkoumat situace z více perspektiv, ověřovat vlastní interpretace a hledat přiměřenější postupy.
- Rozvíjet vlastní způsob jednání bez mechanického přebírání univerzálních manažerských modelů.
Odnesete si především nový způsob uvažování o sobě, druhých a situacích, ve kterých nesete odpovědnost nebo uplatňujete svůj vliv.
Pro koho je téma určeno
Pro každého, kdo svým jednáním ovlivňuje druhé a chce lépe porozumět tomu, co utváří jeho rozhodování, přístup k odpovědnosti a autoritě.
Téma je určeno ředitelům, manažerům, vedoucím týmů, podnikatelům, majitelům firem i lidem, kteří koordinují spolupráci, vedou projekty nebo působí na druhé bez formální vedoucí funkce.
Přínosné je také pro odborníky, pedagogy, pracovníky veřejných institucí, zdravotnických a sociálních zařízení a pro každého, kdo chce lépe rozumět svému vlivu na okolí.
Zvláštní hodnotu má pro ty, kteří si u sebe všímají opakujících se reakcí, obtížně vyvažují očekávání druhých s vlastní odpovědností nebo hledají způsob, jak jednat autenticky, aniž by museli naplňovat cizí představu o tom, jací by měli být.
Není nutné mít předchozí psychologické vzdělání ani zastávat konkrétní pracovní pozici. Podstatná je ochota zkoumat vlastní předpoklady a podívat se na známé situace z jiné perspektivy.
Jak se vzděláváme
Pozorovat vlastní jednání. Porozumět jeho souvislostem. Vyzkoušet nové možnosti.
Propojujeme psychologické poznatky s konkrétními situacemi z pracovního a organizačního prostředí.
Pracujeme s případovými studiemi, modelovými situacemi, profesní sebereflexí a analýzou rozhodování. Součástí je mapování osobních pravidel, práce s rozdílnými interpretacemi a rozbor situací, ve kterých se střetává osobní potřeba s odpovědností vůči druhým.
U jednotlivých situací budeme zkoumat nejen to, co se stalo a jak jsme jednali, ale také jaké předpoklady ovlivnily naše vnímání a jaké další možnosti jsme mohli mít.
Důležité není pouze pojmenovat vlastní vzorce. Zajímá nás také jejich funkce, skutečný účinek a možnosti, jak s nimi zacházet jinak.
Praktické informace
Rozsah: 11 hodin
Cena samostatného tématu: 8 800 Kč
Forma: Online, osobně nebo hybridně podle konkrétního uspořádání.
Přihlašování: Průběžně. Konkrétní termíny stanovujeme po vytvoření vzdělávací skupiny. Přihlášeným účastníkům následně zasíláme harmonogram setkání.
Samostatně nebo v rámci série Člověk
Skrytá tvář leadershipu je samostatné vzdělávací téma, které lze absolvovat nezávisle na dalších kurzech.
Zároveň tvoří součást série Člověk, ve které na něj navazují témata:
Falešná jistota – psychologie rozhodování, chyby v úsudku, mylné předpoklady a schopnost pracovat s nejistotou.
Pod tlakem – emoce, stres, vlastní reakční vzorce a rozhodování v situacích vysoké zátěže.
Celá série patří do vzdělávací kolekce Leadership v praxi.
Pro firmy a organizace
Téma připravujeme také na míru konkrétním firmám a institucím. Obsah, rozsah a modelové situace přizpůsobujeme potřebám účastníků i prostředí, ve kterém pracují.
Nemusíte se stát jiným člověkem, abyste mohli jednat jinak
Někdy není nejtěžší změnit způsob jednání. Nejtěžší je rozpoznat, proč na něm tak pevně trváme.
Nemusíme se vzdát své důslednosti, abychom dokázali více důvěřovat druhým. Nemusíme přestat být vstřícní, abychom uměli říct ne. A nemusíme se zříkat odpovědnosti, abychom ji dokázali skutečně předávat.
Potřebujeme však rozumět tomu, kdy jednáme na základě promyšleného rozhodnutí a kdy jen naplňujeme představu, kterou jsme si o sobě vytvořili.
Právě toto rozlišení otevírá nové možnosti. Nejde o změnu toho, kým jsme, ale o vědomější zacházení s vlastními schopnostmi, hodnotami a zkušenostmi.
Váš styl vedení lidí nemusí být pevně daným souborem vlastností a návyků. Může se rozvíjet s tím, jak lépe rozumíte sobě, druhým a situacím, ve kterých působíte.
Skrytá tvář leadershipu nabízí příležitost podívat se na vlastní jednání z jiné perspektivy. Poznat méně viditelné vlivy na své rozhodování a rozšířit možnosti, jak působit na druhé s větší jistotou, odpovědností a porozuměním.
Přihlaste se ke vzdělávacímu tématu Skrytá tvář leadershipu nebo pokračujte celou sérií Člověk.
Chceme-li rozumět tomu, jak vedeme druhé, potřebujeme rozumět i tomu, co vede nás.